<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="https://kk.encyclopedia.kz/skins/common/feed.css?303"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="kk-kz">
		<id>https://kk.encyclopedia.kz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D1%82%D0%B0%D0%BB%D0%BB</id>
		<title>Полиметалл - Түзету тарихы</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://kk.encyclopedia.kz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D1%82%D0%B0%D0%BB%D0%BB"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://kk.encyclopedia.kz/index.php?title=%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D1%82%D0%B0%D0%BB%D0%BB&amp;action=history"/>
		<updated>2026-09-08T16:23:28Z</updated>
		<subtitle>Мына уикидегі бұл беттің түзету тарихы</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.23.3</generator>

	<entry>
		<id>https://kk.encyclopedia.kz/index.php?title=%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D1%82%D0%B0%D0%BB%D0%BB&amp;diff=114742&amp;oldid=prev</id>
		<title>Moderator: 1 түзету</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://kk.encyclopedia.kz/index.php?title=%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D1%82%D0%B0%D0%BB%D0%BB&amp;diff=114742&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2026-06-26T06:26:05Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 түзету&lt;/p&gt;
&lt;table class='diff diff-contentalign-left'&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;tr style='vertical-align: top;'&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;← Ескі түзетулер&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;06:26, 2026 ж. маусымның 26 кезіндегі түзету&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan='4' style='text-align: center;' class='diff-multi'&gt;(Оң жақ жоғарыда көрсетілген қатысушының (бір ғана қатысушының) арадағы бір түзетуі көрсетілмеген)&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Жол нөмірі 2:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Жол нөмірі 2:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Полиметаллдың өндірістік кендері бағалы құраушылар мөлшеріне қарай бай, орташа, кедей деп, ал металдарға шаққандағы қорына байланысты кіші (100 — 200 мың т), орташа (200 — 500 мың т) және ірі (млн. т-дан асатын) болып бөлінеді. Бастапқы Полиметалл кентастары гидротермалды ерітінділерден кристалданып, докембрийден [[кайнозой]]ға дейінгі қышқыл құрамды жанартаутекті және карбонатты тау жыныстарында кездеседі. Полиметалл кентастарын сыйыстырушы тау жыныстарында хлориттену, серициттену, кварцтену процестері байқалады. Полиметалл кентастары 50 — 100 м тереңдікке дейін тотығады. Кентас минералдарының шоғырлануына қарай Полиметалл кентастары тұтас және сеппе; бастапқы кейпінің өзгеруіне байланысты сульфидтік, тотыққан, аралас; пайдалы құраушылардың мөлшері мен сипатына қарай қорғасынды, мырышты, мысты-қорғасынды-мырышты, қалайылы-қорғасынды-мырышты, күшәла-мырышты болып бөлінеді. Полиметалл кентастары денелерінің ұзындығы бірнеше м-ден бірнеше км-ге дейін созылып, қабат, линза тәрізді иірімдер, штоктар, желілер, түтік пішінді келеді, ал жатыс жағдайы жайпақ, тік, үйлесімді, қиып өтетін болып келеді.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Полиметаллдың өндірістік кендері бағалы құраушылар мөлшеріне қарай бай, орташа, кедей деп, ал металдарға шаққандағы қорына байланысты кіші (100 — 200 мың т), орташа (200 — 500 мың т) және ірі (млн. т-дан асатын) болып бөлінеді. Бастапқы Полиметалл кентастары гидротермалды ерітінділерден кристалданып, докембрийден [[кайнозой]]ға дейінгі қышқыл құрамды жанартаутекті және карбонатты тау жыныстарында кездеседі. Полиметалл кентастарын сыйыстырушы тау жыныстарында хлориттену, серициттену, кварцтену процестері байқалады. Полиметалл кентастары 50 — 100 м тереңдікке дейін тотығады. Кентас минералдарының шоғырлануына қарай Полиметалл кентастары тұтас және сеппе; бастапқы кейпінің өзгеруіне байланысты сульфидтік, тотыққан, аралас; пайдалы құраушылардың мөлшері мен сипатына қарай қорғасынды, мырышты, мысты-қорғасынды-мырышты, қалайылы-қорғасынды-мырышты, күшәла-мырышты болып бөлінеді. Полиметалл кентастары денелерінің ұзындығы бірнеше м-ден бірнеше км-ге дейін созылып, қабат, линза тәрізді иірімдер, штоктар, желілер, түтік пішінді келеді, ал жатыс жағдайы жайпақ, тік, үйлесімді, қиып өтетін болып келеді.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160;  &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Полиметалл кентастары ашық және шахта әдістері бойынша өндіріліп, флотациялық пен флотациялық-гравитациялық әдістермен байытылады. Байытудан көбіне 40 — 70%-ы қорғасын және 40 — 60% мырыш пен мысы бар екі түрлі концентрат алынады. Өзге бағалы құраушыларды металлург. өңдеу кезінде бөліп алады.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Полиметалл кентастары ашық және шахта әдістері бойынша өндіріліп, флотациялық пен флотациялық-гравитациялық әдістермен байытылады. Байытудан көбіне 40 — 70%-ы қорғасын және 40 — 60% мырыш пен мысы бар екі түрлі концентрат алынады. Өзге бағалы құраушыларды металлург. өңдеу кезінде бөліп алады.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Қазақстанда Полиметалл кентастарының ірі кендері '''''шығыста''''' (''Риддер, Зырянов, Белоусов, Орлов, Николаев, Тишин, Малеев''), '''''Сарыарқада''''' (''Ақбастау, Ақжал, Құсмұрын, Алаайғыр, Қарағайлы, Жайрем''), '''''Қаратауда''''' (''Ащысай, Мырғалымсай, Байжансай, Шалқия''),''''' Жетісу Алатауында''''' (''Текелі, Көксу''), т.б. жерлерде орналасқан.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Қазақстанда Полиметалл кентастарының ірі кендері '''''шығыста''''' (''Риддер, Зырянов, Белоусов, Орлов, Николаев, Тишин, Малеев''), '''''Сарыарқада''''' (''Ақбастау, Ақжал, Құсмұрын, Алаайғыр, Қарағайлы, Жайрем''), '''''Қаратауда''''' (''Ащысай, Мырғалымсай, Байжансай, Шалқия''),''''' Жетісу Алатауында''''' (''Текелі, Көксу''), т.б. жерлерде орналасқан.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160;  &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Полиметалл кентастарының дүниежүзі бойынша ірі кен орындары: Канададағы Пайн-Пойнт (13 млн. т), Салливан (8 млн. т), Австралиядағы Брокен-Хилл (6 млн. т). Одан басқа &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Америка Құрама Штаттары|&lt;/del&gt;АҚШ&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/del&gt;, [[Перу]], [[Испания]], т.б. елдерде Полиметаллдың бай қорлары бар.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Полиметалл кентастарының дүниежүзі бойынша ірі кен орындары: Канададағы Пайн-Пойнт (13 млн. т), Салливан (8 млн. т), Австралиядағы Брокен-Хилл (6 млн. т). Одан басқа АҚШ, [[Перу]], [[Испания]], т.б. елдерде Полиметаллдың бай қорлары бар.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Дереккөздер&amp;lt;/span&amp;gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Дереккөздер&amp;lt;/span&amp;gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Moderator</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>https://kk.encyclopedia.kz/index.php?title=%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D1%82%D0%B0%D0%BB%D0%BB&amp;diff=30667&amp;oldid=prev</id>
		<title>Moderator: 1 түзету</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://kk.encyclopedia.kz/index.php?title=%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D1%82%D0%B0%D0%BB%D0%BB&amp;diff=30667&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2025-04-25T18:08:53Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 түзету&lt;/p&gt;
&lt;table class='diff diff-contentalign-left'&gt;
				&lt;tr style='vertical-align: top;'&gt;
				&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;← Ескі түзетулер&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;18:08, 2025 ж. сәуірдің 25 кезіндегі түзету&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan='2' style='text-align: center;' class='diff-multi'&gt;(Оң жақ жоғарыда көрсетілген қатысушының (бір ғана қатысушының) арадағы бір түзетуі көрсетілмеген)&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan='2' style='text-align: center;'&gt;&lt;div class=&quot;mw-diff-empty&quot;&gt;(айырмашылығы жоқ)&lt;/div&gt;
&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Moderator</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>https://kk.encyclopedia.kz/index.php?title=%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D1%82%D0%B0%D0%BB%D0%BB&amp;diff=114741&amp;oldid=prev</id>
		<title>Danka aidanka: /* Кіріспе бөлімін өңдеді */ АҚШ сөзіне сілтеме енгізілді</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://kk.encyclopedia.kz/index.php?title=%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D1%82%D0%B0%D0%BB%D0%BB&amp;diff=114741&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2023-05-02T16:46:58Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;‎&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Кіріспе бөлімін өңдеді: &lt;/span&gt; АҚШ сөзіне сілтеме енгізілді&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class='diff diff-contentalign-left'&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;tr style='vertical-align: top;'&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;← Ескі түзетулер&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;16:46, 2023 ж. мамырдың 2 кезіндегі түзету&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Жол нөмірі 2:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Жол нөмірі 2:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Полиметаллдың өндірістік кендері бағалы құраушылар мөлшеріне қарай бай, орташа, кедей деп, ал металдарға шаққандағы қорына байланысты кіші (100 — 200 мың т), орташа (200 — 500 мың т) және ірі (млн. т-дан асатын) болып бөлінеді. Бастапқы Полиметалл кентастары гидротермалды ерітінділерден кристалданып, докембрийден [[кайнозой]]ға дейінгі қышқыл құрамды жанартаутекті және карбонатты тау жыныстарында кездеседі. Полиметалл кентастарын сыйыстырушы тау жыныстарында хлориттену, серициттену, кварцтену процестері байқалады. Полиметалл кентастары 50 — 100 м тереңдікке дейін тотығады. Кентас минералдарының шоғырлануына қарай Полиметалл кентастары тұтас және сеппе; бастапқы кейпінің өзгеруіне байланысты сульфидтік, тотыққан, аралас; пайдалы құраушылардың мөлшері мен сипатына қарай қорғасынды, мырышты, мысты-қорғасынды-мырышты, қалайылы-қорғасынды-мырышты, күшәла-мырышты болып бөлінеді. Полиметалл кентастары денелерінің ұзындығы бірнеше м-ден бірнеше км-ге дейін созылып, қабат, линза тәрізді иірімдер, штоктар, желілер, түтік пішінді келеді, ал жатыс жағдайы жайпақ, тік, үйлесімді, қиып өтетін болып келеді.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Полиметаллдың өндірістік кендері бағалы құраушылар мөлшеріне қарай бай, орташа, кедей деп, ал металдарға шаққандағы қорына байланысты кіші (100 — 200 мың т), орташа (200 — 500 мың т) және ірі (млн. т-дан асатын) болып бөлінеді. Бастапқы Полиметалл кентастары гидротермалды ерітінділерден кристалданып, докембрийден [[кайнозой]]ға дейінгі қышқыл құрамды жанартаутекті және карбонатты тау жыныстарында кездеседі. Полиметалл кентастарын сыйыстырушы тау жыныстарында хлориттену, серициттену, кварцтену процестері байқалады. Полиметалл кентастары 50 — 100 м тереңдікке дейін тотығады. Кентас минералдарының шоғырлануына қарай Полиметалл кентастары тұтас және сеппе; бастапқы кейпінің өзгеруіне байланысты сульфидтік, тотыққан, аралас; пайдалы құраушылардың мөлшері мен сипатына қарай қорғасынды, мырышты, мысты-қорғасынды-мырышты, қалайылы-қорғасынды-мырышты, күшәла-мырышты болып бөлінеді. Полиметалл кентастары денелерінің ұзындығы бірнеше м-ден бірнеше км-ге дейін созылып, қабат, линза тәрізді иірімдер, штоктар, желілер, түтік пішінді келеді, ал жатыс жағдайы жайпақ, тік, үйлесімді, қиып өтетін болып келеді.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160;  &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Полиметалл кентастары ашық және шахта әдістері бойынша өндіріліп, флотациялық пен флотациялық-гравитациялық әдістермен байытылады. Байытудан көбіне 40 — 70%-ы қорғасын және 40 — 60% мырыш пен мысы бар екі түрлі концентрат алынады. Өзге бағалы құраушыларды металлург. өңдеу кезінде бөліп алады.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Полиметалл кентастары ашық және шахта әдістері бойынша өндіріліп, флотациялық пен флотациялық-гравитациялық әдістермен байытылады. Байытудан көбіне 40 — 70%-ы қорғасын және 40 — 60% мырыш пен мысы бар екі түрлі концентрат алынады. Өзге бағалы құраушыларды металлург. өңдеу кезінде бөліп алады.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Қазақстанда Полиметалл кентастарының ірі кендері '''''шығыста''''' (''Риддер, Зырянов, Белоусов, Орлов, Николаев, Тишин, Малеев''), '''''Сарыарқада''''' (''Ақбастау, Ақжал, Құсмұрын, Алаайғыр, Қарағайлы, Жайрем''), '''''Қаратауда''''' (''Ащысай, Мырғалымсай, Байжансай, Шалқия''),''''' Жетісу Алатауында''''' (''Текелі, Көксу''), т.б. жерлерде орналасқан.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Қазақстанда Полиметалл кентастарының ірі кендері '''''шығыста''''' (''Риддер, Зырянов, Белоусов, Орлов, Николаев, Тишин, Малеев''), '''''Сарыарқада''''' (''Ақбастау, Ақжал, Құсмұрын, Алаайғыр, Қарағайлы, Жайрем''), '''''Қаратауда''''' (''Ащысай, Мырғалымсай, Байжансай, Шалқия''),''''' Жетісу Алатауында''''' (''Текелі, Көксу''), т.б. жерлерде орналасқан.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160; &amp;#160;  &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Полиметалл кентастарының дүниежүзі бойынша ірі кен орындары: Канададағы Пайн-Пойнт (13 млн. т), Салливан (8 млн. т), Австралиядағы Брокен-Хилл (6 млн. т). Одан басқа АҚШ, [[Перу]], [[Испания]], т.б. елдерде Полиметаллдың бай қорлары бар.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Полиметалл кентастарының дүниежүзі бойынша ірі кен орындары: Канададағы Пайн-Пойнт (13 млн. т), Салливан (8 млн. т), Австралиядағы Брокен-Хилл (6 млн. т). Одан басқа &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Америка Құрама Штаттары|&lt;/ins&gt;АҚШ&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;, [[Перу]], [[Испания]], т.б. елдерде Полиметаллдың бай қорлары бар.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Дереккөздер&amp;lt;/span&amp;gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Дереккөздер&amp;lt;/span&amp;gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Danka aidanka</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>https://kk.encyclopedia.kz/index.php?title=%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D1%82%D0%B0%D0%BB%D0%BB&amp;diff=30666&amp;oldid=prev</id>
		<title>Batyrbek.kz: /* Дереккөздер&lt;/span&gt; */clean up, replaced: энцклопедия → энциклопедия using AWB</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://kk.encyclopedia.kz/index.php?title=%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D1%82%D0%B0%D0%BB%D0%BB&amp;diff=30666&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2016-01-21T13:18:42Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;‎&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Дереккөздер&amp;lt;/span&amp;gt;: &lt;/span&gt;clean up, replaced: энцклопедия → энциклопедия using &lt;a href=&quot;/index.php?title=%D2%9A%D0%B0%D0%B7%D0%B0%D2%9B_%D0%AD%D0%BD%D1%86%D0%B8%D0%BA%D0%BB%D0%BE%D0%BF%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D1%8F%D1%81%D1%8B:AWB&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Қазақ Энциклопедиясы:AWB (мұндай бет жоқ)&quot;&gt;AWB&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Жаңа бет&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Полиметалл''', полиметалл кентастары (поли… және металл) — басты құраушылары Pb мен Zn, қосымшалары Cu, Au, Ag, Cd, кейде Bі, Sn, Іn, Ga элементтерінен тұратын кешенді кентастар. Кейбір Полиметаллда [[барит]], [[флюорит]], [[күкірт]], [[селен]], [[теллур]], [[германий]], [[таллий]] болады. Полиметалл құрайтын 260-тай минералдың ішінде көп тарағандары: [[галенит]] (PbS), сфалерит (ZnS), [[пирит]] (FeS2), халькопирит (CuFeS2), арсенопирит (FeAsS) және касситерит (SnO&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;). Мыс халькопиритте, [[күміс]] пен [[висмут]] галенитте, алтын жеке күйде немесе пиритте, [[кадмий]] мен индий сфалеритте шоғырланған түрде кездеседі.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Полиметаллдың өндірістік кендері бағалы құраушылар мөлшеріне қарай бай, орташа, кедей деп, ал металдарға шаққандағы қорына байланысты кіші (100 — 200 мың т), орташа (200 — 500 мың т) және ірі (млн. т-дан асатын) болып бөлінеді. Бастапқы Полиметалл кентастары гидротермалды ерітінділерден кристалданып, докембрийден [[кайнозой]]ға дейінгі қышқыл құрамды жанартаутекті және карбонатты тау жыныстарында кездеседі. Полиметалл кентастарын сыйыстырушы тау жыныстарында хлориттену, серициттену, кварцтену процестері байқалады. Полиметалл кентастары 50 — 100 м тереңдікке дейін тотығады. Кентас минералдарының шоғырлануына қарай Полиметалл кентастары тұтас және сеппе; бастапқы кейпінің өзгеруіне байланысты сульфидтік, тотыққан, аралас; пайдалы құраушылардың мөлшері мен сипатына қарай қорғасынды, мырышты, мысты-қорғасынды-мырышты, қалайылы-қорғасынды-мырышты, күшәла-мырышты болып бөлінеді. Полиметалл кентастары денелерінің ұзындығы бірнеше м-ден бірнеше км-ге дейін созылып, қабат, линза тәрізді иірімдер, штоктар, желілер, түтік пішінді келеді, ал жатыс жағдайы жайпақ, тік, үйлесімді, қиып өтетін болып келеді.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Полиметалл кентастары ашық және шахта әдістері бойынша өндіріліп, флотациялық пен флотациялық-гравитациялық әдістермен байытылады. Байытудан көбіне 40 — 70%-ы қорғасын және 40 — 60% мырыш пен мысы бар екі түрлі концентрат алынады. Өзге бағалы құраушыларды металлург. өңдеу кезінде бөліп алады.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Қазақстанда Полиметалл кентастарының ірі кендері '''''шығыста''''' (''Риддер, Зырянов, Белоусов, Орлов, Николаев, Тишин, Малеев''), '''''Сарыарқада''''' (''Ақбастау, Ақжал, Құсмұрын, Алаайғыр, Қарағайлы, Жайрем''), '''''Қаратауда''''' (''Ащысай, Мырғалымсай, Байжансай, Шалқия''),''''' Жетісу Алатауында''''' (''Текелі, Көксу''), т.б. жерлерде орналасқан.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Полиметалл кентастарының дүниежүзі бойынша ірі кен орындары: Канададағы Пайн-Пойнт (13 млн. т), Салливан (8 млн. т), Австралиядағы Брокен-Хилл (6 млн. т). Одан басқа АҚШ, [[Перу]], [[Испания]], т.б. елдерде Полиметаллдың бай қорлары бар.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Дереккөздер&amp;lt;/span&amp;gt;==&lt;br /&gt;
«Қазақстан»: Ұлттық энциклопедия / Бас редактор Ә. Нысанбаев – Алматы «[[Қазақ энциклопедиясы]]» Бас редакциясы, 1998 жыл. ISBN 5-89800-123-9, VII том&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{wikify}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Суретсіз мақала}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Санат:Қазақстан табиғаты]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{stub}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Batyrbek.kz</name></author>	</entry>

	</feed>